Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vytvořte ze svých alb pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

14 fotek, srpen 2002 až prosinec 2010, 240 zobrazení, přidat komentář
Muzikálová féerie na motivy hry Williama Shakespeara Sen noci svatojánské, byla v roce své premiéry v roce 1991 oceněna Českým hudebním fondem jako nejlepší inscenace roku. Jedná se o první ze série muzikálů úspěšné brněnské autorské dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Již devatenáct let je inscenace na repertoáru brněnského Městského divadla a s úspěchem se hrála nejen na jeho jevišti, ale několik desítek uvedení se dočkala i na Křižíkově fontáně v Praze, v anglické a německé verzi pak slavila úspěch na zájezdech v mnoha evropských zemích (Finsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Německo).
7 fotek, 9.4.2012, 72 zobrazení, přidat komentář
3 fotky, 4.12.2011, 47 zobrazení, přidat komentář
Legendární poetická hra o svaté hříšnici a hříšné světici.

Milostný příběh abbého Prévosta přepsal Vítězslav Nezval do jevištního tvaru, v němž jde především o zachycení citových prožitků půvabné Manon a chudého rytíře Des Grieux. Manon, dychtivá přepychu a flirtu, přijímá obdiv a dary bohatých Duvalů a naivně si myslí, že tím pomáhá svému chudému rytíři. Nejrůznější intriky však nakonec doženou milence k vyhnání za moře a k záhubě.
95 fotek, srpen 2002 až únor 2011, 162 zobrazení, přidat komentář
Inscenace slavného amerického muzikálu West Side Story na jevišti Městského divadla Brno byla našimi i zahraničními recenzenty označena za současné nejlepší provedení na evropském kontinentu.

Muzikál inspirovaný příběhem Shakespearova Romea a Julie měl premiéru na Broadwayi v roce 1957. Od té doby se hrál nepřetržitě snad na jevištích celého světa a ani se nechce věřit, že jeho témata jsou i dnes, na počátku 21. století, stále aktuální – souboj dvou pouličních gangů Trysáčů a Žraloků o nadvládu v jejich teritoriu, láska, agresivita, rasismus a šikana – jsou motivy vskutku věčné, stejně jako řada hitů z tohoto muzikálu, nazpívaných hvězdami světové klasické i populární hudby – Somewhere, Maria, Tonight či America…

Kromě hostování v na řadě tuzemských jevišť, absolvoval soubor již řadu zahraničních zájezdů (Holandsko, Belgie, Dánsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Slovensko, Švýcarsko, Portugalsko, Španělsko), kde ve vyprodaných budovách nadšeně aplaudovaly tisíce diváků. O úspěchu svědčí i to, že představitel Tonyho Roman Vojtek, byl za svůj výkon nominován na prestižní cenu Thálie.
21 fotek, leden 1997 až listopad 2007, 248 zobrazení, přidat komentář
muzikál podle scénáře Miloše Formana

Dnes již kultovní dílo amerického hudebního divadla, muzikál Hair (Vlasy), jehož broadwayská premiéra se konala v roce 1968, zahájil řadu tzv. rockových muzikálů. Ve své době přinesli Hair, vyprávějící o komunitě dlouhovlasých květinových dětí „hippies“, na jeviště řadu závažných témat, jako byla zcela nezávislá svoboda, drogy, volná láska či protiválečný protest. Newyorský kritik Clive Barnes je hned po premiéře označil za „nejupřímnější show ve městě“ a za jedinou, která se „neohlíží za předvčerejškem, ale naslouchá hlasům současnosti“. Zatímco divadelní verze se vyznačuje téměř absencí příběhu a jedná se proto spíše o formu revuální, filmová verze Miloše Formana z roku 1979 přinesla proti tomu silný a dobře propracovaný příběh.
13 fotek, 27.11.2007, 84 zobrazení, přidat komentář
romantická báseň

Novoromantická komedie Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu se stala během více než sto let od svého vzniku jednou z nejhranějších her světového repertoáru na našich jevištích, především díky vynikajícímu překladu Jaroslava Vrchlického, který hru jako první do češtiny přebásnil. Z jeho překladu vychází také inscenace našeho divadla. Autoři úpravy Stanislav Moša a Jaromír Vavroš tento překlad respektovali, upravili však místa, která během století ztratila pro svou archaičnost komunikační schopnost. Slavná romantická tragikomedie o posledním z rytířů, Cyranovi z Bergeracu, a jeho velké lásce k Roxaně je příběhem o utajované lásce, cti, statečnosti a síle i poklescích umění...
40 fotek, červen 2003 až listopad 2007, 77 zobrazení, přidat komentář
Mozart versus Salieri aneb dvě verze lidské nesmrtelnosti

Konkurenční vztah dvou vynikajících skladatelů na vídeňském dvoře – ctižádostivého Antonia Salieriho a výbušného génia Wolfganga Amadea Mozarta, stejně jako jeho lásky, tvůrčí práci a velikost talentu, líčí anglický dramatik Peter Shaffer ve své hře Amadeus, která se také stala podkladem pro oscarový film Miloše Formana (1984). Po šestnácti letech od inscenace dnes již zesnulého režiséra Pavla Hradila (kde si Zdeněk Černín zahrál roli Amadea), přišla na brněnské jeviště inscenace nová, v režii a úpravě právě režiséra Zdeňka Černína. Ten do titulní role Amadea obsadil muzikálovou hvězdu Romana Vojtka, do role Salieriho Martina Havelku (původně v alternaci s Jiřím Dvořákem).

Inscenace je protkána živě zpívanými ukázkami operních árií a skladeb a k návštěvě divadla přivábí nejen milovníky vážné hudby…
19 fotek, srpen 2002 až listopad 2007, 184 zobrazení, přidat komentář
Působivá hudba čerpající z široké studnice východního folklóru, mystika, témata lásky v různých jejich podobách, nenávisti, smrti a vykoupení, tak by se dala stručně shrnout muzikálová balada Radúz a Mahulena. K přepracování sto let staré látky (premiéra v Národním divadle 1898), která bývá tradičně uváděna jako scénický melodram s hudbou Josefa Suka, si libretista a režisér představení Stanislav Moša přizval vedoucího skupiny Javory Petra Ulrycha. Společně došli k vynikajícímu výsledku, stejně jako o několik let později při spolupráci na Koločavě. Původní text Radúze a Mahuleny byl Stanislavem Mošou značně zkrácen, naopak připsány byly některé postavy. Působivá místa inscenace tvoří také Ulrychovy horňácké písničky (Vyrostly v zahradě tři růže; Byli lidé byli, světa nepřebyli). Ve zdařilé úpravě přináší hra zcela nenásilně navíc poselství pohádkové - konflikt Zla (královna Runa) a Dobra (hlavní pár) se smírně vyřeší a láska nakonec zvítězí nad nenávistí…
41 fotek, 31.7.2002, 101 zobrazení, přidat komentář
17 fotek, září 2002 až listopad 2007, 84 zobrazení, přidat komentář
muzikál

V pořadí třetí titul úspěšné autorské dvojice Zdenek Merta – Stanislav Moša, na nějž se však zrodila myšlenka již v okamžiku jejich prvního setkání – před více než deseti lety. V té doby byla inspirací situace v tehdejším Německu, zemi rozdělené berlínskou zdí, „kde lidi mluvili stejnou řečí, ale byli odděleni tak dlouho, že slova začínala mít rozličný smysl a význam“. S proměňující se dobou získala i představa Babylonu novou podobu. Oba autoři v této muzikálové opeře akcentují především neschopnost lidí domluvit se, jejich touhu po moci, neochotu k naslouchání a netolerantnost k druhým lidem. Proto je jejich Babylon více než o stavbě věže a božském hněvu o hněvu lidském, který bývá mnohem více „nenávistný, neodpouštějící a zabíjející“. Hlavní je touha po lásce v tom nejširším slova smyslu, od níž se pak všechno odvíjí…

Že je představení Babylonu mimořádným divadelním činem, dokládá i odezva, jíž se dostalo na Evropských kulturních dnech v Karlsruhe, kde Městské divadlo Brno reprezentovalo české divadelní umění v dubnu 2000.
7 fotek, 15.12.2010, 108 zobrazení, přidat komentář
Výpravná pohádka o tvrdé kovářské hlavě a lásce kovářské dcerky k pasáčkovi oveček, která vychází ze sbírky Boženy Šimkové o vzniku řemesel (naše pohádka osvětuje vznik kovářského měchu). Pohádka byla natočená v brněnském studiu České televize pod režijním vedením Vlasty Janečkové, která do hlavních rolí obsadila muzikálovou hvězdu Romana Vojtka (pasáček oveček Antonínek) a Annu Veselou (kovářova dcerka Terezka).
Starý kovář chce svou dílnu, a s ní i svou dcerku Terezku, předat pouze statnému tovaryšovi, který umí rozfoukat oheň. Jeho učedník Józa je sice silák a halama, ale moc důvtipu nepobral. A kovářova dcerka Terezka má spíše oči pro sympatického pasáčka oveček Antonínka. Tvrdohlavý kovář však nechce o něm ani slyšet a pomalu chystá svatbu Terezky a Józy. Aby Antonínek Terezku získal a oblomil mistra kováře, využije svých schopností muzikanta a s pomocí kouzelného skřítka vymyslí právě kovářský měch.
2 fotky, 27.12.2010, 55 zobrazení, přidat komentář
Po automibilové nehodě se na operačním sále ocitnou dvě téměř mrtvé ženy - stařičká docentka a volavka bytařského gangu Yvetta. Dva lékaři voperují mozek o 50 let starší docentky, která nehodu zavinila, její oběti, mladé dívce. Z bezvědomí se tak probudí žena s tělem a tváří mladé dívky, ale myšlením staré intelektuálky.
5 fotek, 85 zobrazení, přidat komentář
Původní podoba televizní pohádkové komedie je divadelní. Napsal ji a původními písňovými texty doplnil Zdeněk Kozák, dramatik a rozhlasový režisér. Příběh motivicky vychází z tradice českých pohádek, které znají hastrmana i jako tvora k nerozeznání podobného lidem, jenž jim může pomáhat a uzavírat s nimi hlubší vztahy. Také bojácnému Floriánkovi pomůže ke štěstí polidštění vodník, jenže jak se ukáže, bez vlastní odvahy by si titulní hrdina svou milou nevydobyl.
172 fotek, červenec 2003 až listopad 2007, 299 zobrazení, přidat komentář
Denny se v létě romanticky seznámí se Sandy. Po prázdninách vypráví kamarádům ve škole jaká byla. Shodou okolností je Sandy přijata na stejnou školu kde studuje Denny. Sandy líčí své setkání s Dennym svým novým kamarádkám. Když se oba potkávají, Denny zapírá romantický vztah a dělá "drsňáka". Sandy zdrceně odchází, Denny s partou také.Kluci se jdou věnovat hraní na kytaru a snům o rychlých autech, holky zase zvou Sandy do své skupiny Pink Lady, kde jí chtějí přijmout za členku.

Na "pyžamovém mejdanu" zatím dívky zasvěcují Sandy do svých zákonů, učí ji kouřit, poslouchají rádio a povídají si o klukách, zkrátka řádí. Sandy se snaží držet zpátky, ale rozdováděné Pink Lady ji vtahují do dění. Mezitím se pánové setkávají v garáži, kde se snaží ze starého auta udělat "žihadlo". To se jim nakonec daří a tak vyrážejí oslavovat.

Sandy se stává roztleskávačkou a spolu s Rizzou donutí Dennyho vstoupit do atletického oddílu. Ostatní kluci i holky jim chodí fandit a tak zde vznikají nové vztahy. Jane se vyznává z lásky k Rogerovi. Na škole je vyhlášena soutěž v tanci, všichni se na ní připravují a vznikají taneční páry. Přijíždí známý moderátor Vinc Fontaine a spolu s učitelkou Lynchovou vyhlašují přísná pravidla. Začíná se tančit a zpívat. Denny volá Sandy - která se kvůli lásce k němu trápí - zda by s ním nešla soutěžit. Sandy přijímá, ale když přijde na soutěž, cizí holka - přezdívaná Cha-Cha - jí Dannyho sebere a nakonec s jeho pomocí vyhrává soutěž. Než se Danny vzpamatuje, mizí i s vyhranými cenami. Sandy se cítí zrazená a zpívá svůj song "Buď můj".

Sportovec Danny se setkává se svou partou a frajeří. Frenchy je nešťastná, nevěří si a tak přichází její anděl strážný a těší ji. Denny zve Sandy do autokina a uprostřed mumraje se s ní snaží udobřit. Sandy se ale naštve a odchází, Denny zůstává sám a zpívá jí své vyznání lásky "Sandy". Pink Lady zase pořádají dívčí párty a Rizza se holkám svěřuje, že je asi "v tom". Zapírá otce, osočuje všechny a Sandy se jí snaží utěšit. Rizza odmítá a všechny vyhazuje. Sandy jde za Frenchy, aby s jejím vzhledem něco udělala. Když se potkává s celou partou v restauraci, je z ní úplně jiný člověk a Danny je z toho celý "paf". Sandy zpívá o své proměně a na závěr zpívá s Dennym svůj duet o lásce - "Jedině Ty". Přidávají se všechny ostatní páry, které se mezitím našly a vše končí šťastným tancem v moři světla.
28 fotek, 164 zobrazení, přidat komentář
Pohádkový příběh o velké lásce, k jejímuž naplnění je zapotřebí překonat mnoho nástrah a překážek, vychází z motivů klasického odkazu našich znamenitých sběratelů a vypravěčů pohádek. Je příběhem vesnického chasníka Libora, který se zamiluje do dívky náležející do jiného světa a přes obavy své matky a přes skutečné úklady dívčiny vládkyně si ruku své vyvolené dobude. Cesta, kterou Libor musí za svou milovanou vykonat, je vroubená krví a potem - ale cožpak je v životě něco zadarmo? Televizní štáb režisérky Vlasty Janečkové se opíral o scénář zkušené Boženy Šimkové. Podstatná část natáčení probíhala ve skanzenu na Veselém kopci u Hlinska a ve vápencových skalách Moravského krasu.
26 fotek, srpen 2002 až prosinec 2004, 88 zobrazení, přidat komentář
muzikál

Muzikál brněnské autorské dvojice Zdenek Merta – Stanislav Moša se odehrává v naší současnosti, v noci před Štědrým dnem. Hlavní hrdina, talentovaný pianista Jan, prochází osobní i uměleckou krizí, osamocen putuje z místa na místo, z maléru do maléru. V hotelu, kde běží varietní program, se náhodně setkává se svou dětskou láskou Sandrou, která zde působí jako tanečnice. Mnohé pohledy do minulosti, do Janova i Sandřina dětství, odhalují příčiny Janova vyčlenění ze společnosti.

Hlavní myšlenkou muzikálu, jehož atraktivitu zvyšuje hudba Zdeňka Merty, zahrnující široké spektrum stylů, je však láska. I na Janově prozření mají zásluhu ti, které miloval a zradil. Jediný, kdo na ním drží ochrannou ruku v krizových okamžicích, je jeho anděl strážný. Svět andělů bdí nejen nad hrdinou, ale i nad námi všemi, kteří se potýkáme s nástrahami života.

Inscenace muzikálu přinesla řadu mimořádných pěveckých i hereckých výkonů, oceněných nejen bouřlivými aplausy diváků, ale i odbornou kritikou.
17 fotek, leden 2005 až říjen 2007, 124 zobrazení, přidat komentář
1815. Do přístavu v Marseille připlouvá loď Faraon. Velí jí Edmond Dantes, který převzal velení po smrti kapitána. Účetní Danglars(který sám chce být kapitánem) nařkne Edmonda ze spojení s Napoleonem. Ten svému otci vysvětlí, že pouze na žádost svého kapitána převáží list do Paříže. Pak se vítá se svou snoubenkou Mercedes – to je zase trnem v oku sokovi v lásce, vojáku Morcerfovi. Zatímco ostatní oslavují šťastný návrat v přístavní krčmě, on a Danglars spolu napíší udání. Nastává překrásný den: Edmond si bere svou snoubenku Mercedes za ženu. Všichni jsou šťastni, avšak před požehnáním vtrhne do kostela komisař a zatýká Edmonda Dantese, aby ho vzápětí odvezl do pevnosti na ostrov If. Všichni jsou zděšeni, jen Danglars a Morcerf vědí proč a díky komu byl Edmond zatčen.

1816 – 1824. Edmond Dantes v pevnosti If marně přemýšlí, proč je bez viny a soudu ve vězení. Vzpomíná na svou milovanou Mercedes. Ta nemá o svém milovaném žádné zprávy. Je živ či už mrtev? Morcerf se jí stále dvoří a ona po dlouhé době svolí ke svatbě. Je to však svatba bez radosti, stále myslí na Edmonda. V tu dobu si její tvář už Edmond už málo vybavuje, ale stále si pamatuje její lásku. Už není oním tvrdohlavým Edmondem, je to zlomený člověk, stín svého Já. V pevnosti je též uvězněn abbé Faria, který se snaží pohádkovým jměním vykoupit na svobodu. Nikdo mu ale nevěří. Začne tedy tajně kopat chodbu na svobodu, ale chybou výpočtu se prokope do kobky Edmonda Dantese.

1824 – 1832. Edmond Dantes a abbé Fária si vypráví své pohnuté příběhy. Abbé pomáhá odhalit Edmontovi krutou pravdu: za jeho neštěstí mohou Danglars s Morcerfem. Edmond všem svým nepřátelům slibuje krutou pomstu. Aby ji mohl vykonat, začíná se od abbého učit všechny lidské znalosti a vědy, jazyky a dovednosti. Oba začínají společně kopat chodbu ke svobodě. Edmont je rozhodnut utéci za každou cenu. Danglarsovi se podařil jeho záměr: stal se kapitánem lodi, která se stala lodí pašeráckou a pirátskou. Spolu ze stejně prohnanou krčmářkou odírají také vlastní posádku. Mercedes spolu se svým synem Albertem jezdí z Paříže navštěvovat nemocného otce Edmonda Dantese, majitele lodi Faraon. Více než choroba ho trápí synovo nevysvětlitelné zmizení. Oba dva se trápí pro jednoho člověka. Když starý muž zemře, nemá Mercedes již nikoho, než svého syna Alberta, jehož otcem je Morcerf, který dělá kariéru u vojska – už je skoro generál. Syn se matky vyptává na námořníka Dantese, ale ona o něm nechce mluvit – stále ji to bolí. Po celou dobu hloubí dva vězni v pevnosti If chodbu. Edmond se stále učí novým poznatkům. Kvůli podlomenému zdraví těžce onemocní abbé Faria, Edmond se o něj stará a kope dál sám. Těsně před svou smrtí mu abbé svěřuje tajemství o pokladu nesmírné ceny, dává mu mapku i požehnání k útěku. Edmond je zdrcen jeho smtí, ale využije ji: zašije se do pytle na mrtvoly místo abbého a je místo něj vhozen do moře. Podaří se mu přežít a dostane se i na bájný ostrov Monte Cristo, kde je schován onen poklad. Dozrál čas pro odplatu.

1836. Generál Morcerf pořádá slavnost, na které je přítomna elita Paříže a nechybí ani bankéř Danglars s chotí. Mercedes se ptá Alberta, proč dorazil pozdě. Ten všem vypráví o svém únosu v Itálii a jak ho vysvobodil hrabě Monte Cristo, kterého byl osobně pozvat. Vchází Monte Cristo a v Mercedes se zastavuje srdce: toho muže odněkud zná! Raději odchází do zahrady. V duchu vzpomíná na Edmonta a uvažuje o své vině. Z dáli jakoby slyšela jeho hlas. Edmond – Monte Cristo se ovládne a jako hrabě představuje svou schovanku Haydée. Ta okouzlí všechny přítomné, nejvíce však Alberta. Morcerf uvažuje, odkud zná její tvář. Danglars se vlichotí do přízně hraběte a nabídne služby své banky.

Albert přichází na návštěvu k Monte Cristovi, který právě trénuje střelbu. Hrabě pozná, že přišel za Haydée a nechává je o samotě. Albert se nešikovně vyznává ze své lásky k ní, ona mu zase vypráví svůj příběh. Jejich láska ale hatí Monte Cristovy plány. Hrabě zařídí, aby se Morcerforvo jméno ve spojení se smrtí rodičů Haydée před mnoha lety propíralo v bulváru, stejně jako Danglarsova banka, která spěje ke krachu. Morcerf navštíví Danglarsse a chce dementi. Ten mu mimo jiné sdělí, že hrabě má očitou svědkyni. Morcerf pochopil, kdo je Haydée a odchází. Ani Danglars na tom není dobře – příliš riskoval a přišel o peníze. Věřitelé dotírají, on ale kličkuje. Nakonec dává příslib, že je všechny zítra ráno vyplatí. Ten ale nemíní dodržet. Do lóže v divadle vtrhne Albert a vyzve hraběte na souboj kvůli pohaně jména svého otce. Hrabě přijímá a po jeho odchodu vyjeví pravdu Haydée: Albert je synem vraha jejích rodičů. Mezitím je Morcerf na pokraji zhroucení – necítí se vinen, ale tuší, že bude odsouzen. Nakonec se sám před sebou očišťuje a jde udělat další zločin – zabít svědkyni.

Danglars prchá v převlečení z Paříže, ale jeho žena nechce žít s chuďasem. Chce mu utéct i s svými ulitými penězi, on ji však ošálí a uteče jí s nimi. Monte Cristo svádí boj nejtěžší: boj sám se sebou. Edmond Dantes chce pomstu, hrabě Monte Cristo o ní pochybuje. Slyší i hlas abbého Fárii, jehož ideálům se možná zpronevěřil. Haydée se vyznává ze své lásky k Albertovi, už nechce být jen otrokyní a svědčit v soudních síních. Morcerf chce zabít Haydée, ale Monte Cristo ho zastaví. Začínají bojovat, hrabě začíná podléhat Morcerfovi. V tu chvíli ho zastoupí Edmond Dantes – Morcerf v boji s duchem prohraje svůj život. První pomsta je dokonána. Mercedes přichází za Monte Cristem – chce zachránit Alberta. Hrabě chce jen spravedlnost a líčí ji zradu na své osobě. Mercedes zdrcena odchází. Danglars chce prchnout, ale přízraky minulosti ho dopadnou, připoutají na Faraona a pošlou na otevřené moře. Nyní již Danglars ví, že prohrál – tentokrát svůj život a že bude platit. Druhá pomsta je dokonána.

Monte Cristo – Edmond Dantes bilancuje. S pomocí abbé Fárii dochází konečně k poznání, že dobro je víc než pomsta. Svět, který si vytvořil, se nyní boří. Hrabě i námořník docházejí na konec své cesty. Ještě poslední věc zbývá: souboj. Albert odhazuje svou zbraň, Monte Cristo jej chce zastřelit – pro svou čest. Hlas abbé Fárii, jeho otce a dalších lidí jej však zarazí. Albert je zachráněn, Haydée ho objímá a Monte Cristo očišťuje i svou duši. Odpouštějí si s Mercedes své viny, a zažívají první společné štěstí. Z dávných dob připlouvá loď Faraon se všemi postavami a odplouvá na pouť životem ve štěstí. Odplouvá ke svobodě a volnosti, k ostrovu snů, k ostrovu Monte Cristo.
12 fotek, 21.10.2007, 136 zobrazení, přidat komentář
V zájezdní hospodě se potkají potulný rytíř Dan a jeho podkoní Vítek se dvěma uraženými bývalými ministry Lesního království. Ti si stěžují, že mladá princezna Jelena, která se nedávno ujala vlády, se spolu se svou dívčí družinou věnuje lovu, ale nesnáší muže a nechce se vdávat - a s rozmarnou ženou na trůně že země brzy špatně skončí. To mladé muže zaujme - s amazonkami se ještě nesetkali - a tak se vydají k sídelnímu městu. Za nečekaných okolností se s princeznou setkají a sblíží. Jelena opravdu skvěle ovládá svůj luk a jeho pomocí chce svým nápadníkům v cestě k trůnu zabránit - museli by ji porazit v lukostřelbě... Tak začíná romantická televizní pohádka scenáristky Jany Knitlové a režiséra Rudolfa Tesáčka. Písňové texty napsal Arnošt Goldflam a zhudebnil je Karel Cón, scénografie a výrazné kostýmy jsou z dílny Tomáše a Jitky Moravcových. Titulní hrdinka příběhu se přes své historické oblečení a dovednost v jízdě na koni či lukostřelbě odlišuje od obvyklých pohádkových princezen a svými rysy se spíše podobá moderním ženám: Podobně jako ony si sama teprve hledá své místo na světě a řeší svůj vztah k partnerovi. Režisér svěřil většinu rolí mladým hercům z Městského divadla v Brně, a tak se můžete těšit na setkání s Pavlou Ptáčkovou, Jitkou Čvančarovou, Petrou Jungmanovou, Romanem Vojtkem či Igorem Ondříčkem.

Komentáře

přidat komentář